Já a motorka

Vždycky jsem měla ráda motorky, které mě už delší dobu fascinovaly. A nemůžu stále uvěřit tomu, když mi někdo například řekne, že nemá rád motorky. Opravdu si to nedokáži představit, protože motorky jsou přece tak úžasné a je na nich taková nepopsatelná zábava. Možná je to také kvůli tomu, že já jsem vlastně vyrůstala v takové rodině, kde všichni byli motorkáři. A to nepočítám tu krásnou a voňavou kůži, kterou vždycky třeba oblékali členové rodiny, když jeli třeba na celodenní výlet motorkou. Musím uznat, že to vždycky byla opravdu veliká zábava. Já jsem poprvé na motorce už seděla ve dvanácti letech, kdy mě můj otec anebo někdy můj bratr také vozili na motorce jako spolujezdce.

Miluji motorky.

Ihned jsem v té době věděla, když bylo dvanáct let, že si také jednoho dne pořídím motorku. A jakmile mi padl patnáctý rok života, tak jsem si pořídila opravdu tu nejlehčí motorku, jako například skútr. A na tohle jsem mohla mít řidičák, takže jsem byla opravdu nadšená, že tohle už můžu mít. Myslím si, že to bylo opravdu perfektní. Proto jsem si také řekla, že jakmile mi potom padne osmnáctý rok života, že si udělám na silnější motorku řidičský průkaz a také si potom koupím motorku. A jaké bylo moje překvapení, když jsem udělala napoprvé řidičský průkaz na silnou motorku v osmnácti letech“ nemohla jsme tomu vůbec uvěřit, ale bylo to tak.

Moc ráda jezdím.

Byla jsem z toho nadšená, že jsem nemohla ani se radovat, jak jsem byla v příjemném v šoku. Také mě potěšilo a velmi překvapilo, že mi můj otec daroval svou starší motorku, kterou úplně miloval a byla jeho první. Tohle bylo takové gesto, které jsem nemohla odmítnout. Překvapilo mě, že mi otec dává něco, co úplně zbožňoval. Byla to jeho první věc, kterou si přál a kterou také dostal, když si udělal také svůj řidičák na silnou motorku. Potom mě také potěšilo to, že alespoň jsem si nemusela zbytečně šetřit peníze na další drahou motorku. Takže jsem opravdu ráda, že konečně mám motorku, kterou jsem si přála.